Základy meditace 4. – meditace vedoucí do nitra
Spousta vážených „guruů“ doporučuje a učí meditace vedoucí do našeho nitra a díky nim zakusení vlastní podstaty, která může poskytovat mimo jiné i silné vnitřní naplnění a pocity lásky.
Pokud máte zkušenost s pozorováním vlastních myšlenek (více v prvním díle seriálu), víte, že jsou nestálé, mění se. Některé přicházejí jako by odjinud a některé můžeme tvořit sami a některým dáme pozornost a sílu, abychom se jimi přímo stali. Jsme v nich naplno pohlceni, protože jim dáváme pozornost. Jsme myšlenkami, protože plnou pozorností jsme v nich.
Což znamená, že pozornost sama o sobě má velkou moc – a ta odněkud pramení.
A právě k tomuto prameni se budeme snažit dostat tím, že k němu obrátíme naši pozornost.
Zjednodušeně řečeno, tato technika spočívá v obrácení pozornosti na pozornost.
Prostě se začnete vnitřně „dívat“ sami na sebe. „Díváte se“ na to, čím se „díváte“. Není to zrak jako takový, ale pozornost sama.
Úrovní, na kterých se to dá vnímat je více – pocitem, či mentálně, ale nejintenzivnější je to vnímat samotnou pozorností. Je to jako byste samotné vnímání nasměrovali na sebe samo. Vnímáte vnímání. Ale je tam něco víc. Pokud v mysli zkusíte promluvit a řeknete si třeba „já“. Tak je tam hlas co to říká, o kterém si většinou myslíme, že to jsme my, ale je tam ještě část, která to pozoruje – a to je zrovna to, co máme pozorovat.
Přitom může nastat takový zvláštní pocit, jako když se ve tmě pustíte zábradlí – takový lehký strach, až panika, ale když chvíli počkáte, přejde a začnete vnímat podstatu samotné pozornosti – cítit sebe.
Ze začátku to bude trochu zvláštní, ale po pár pokusech zaměření pozornosti na pozornost, přijde pocit: „ano, to jsem já“. Začnete vnímat pramen vaší pozornosti – a to je to oč tu běží.
Také zjistíte, že je hodně velký rozdíl mezi mentálním vnímáním a vnímání samotnou pozorností, ale to poznáte, až praxí. Analyzovat něco myšlením je rozdíl od samotného pozorování bez myšlenek.
Základ je obrátit pozornost na pozornost bez očekávání a jakéhokoli „zabarvení“ vnitřními pohnutkami, jak by to mělo vypadat. Pozorujte pozorovatele úplně čistě, jako byste zapomněli na to, kdo jste. Buďte jen čistou pozorností. Možná se vám to podaří jen na pár prchavých okamžiků, ale i to je velmi dobrý začátek!
Návod
1. Ještě si 2×–3× přečtěte celý článek
Zejména tučně zvýrazněný text, aby vás nic nepřekvapilo. Při meditaci se snažte co nejvíce uvolnit. Dělejte to bez urputnosti.
2. 30 minut pozorování vlastních myšlenek, viz. 1 díl
Tím si snadněji upevníte pozici pozorovatele a necháte uklidnit mysl.
3. 30 minut obrácení pozornosti na pozornost
Můžete začít tím, že si v mysli vyslovíte slovo „Já“ a budete vnímat toho, kdo to pozoruje. Pokud jej budete ztrácet opět vyslovte a zaměřte se na toho, kdo to pozoruje.
Ignorujte myšlenky, pohnutky, cokoliv, a jen se v klidu soustřeďte na pozorování pozornosti. Jakmile vás myšlenky zavedou jinam a uvědomíte si to, tak v klidu zase pozorujte pozornost, aniž byste to vnitřně komentovali. Komentáře typu: „Zase jsem se nechal(a) vtáhnout myšlenkou.“ – ne, nic. Prostě jen zas dál v klidu přejděte k pozorování jakoby nic.
Trénujte pravidelně tak dlouho, dokud nepocítíte účinky na vlastní kůži.
Přeji příjemné meditace se sebou samými.
Předchozí díly seriálu: