Cukr a děti

Už zase chce lízátko! Dneska už ale měla dvě! A k tomu půlku pytlíku gumových medvídků a kus čokolády! A na večeři nesní nic jiného, než sladkou instantní kaši… Potýkáte se také s přemírou sladkého u vašich dětí? Chtěli byste vědět, jak regulovat chuť na sladké? Chcete umět připravit zdravé mlsání pro děti? A zdravé vánoční cukroví? Potom je tento článek určen právě vám.

V dnešní době je poměrně snadné podlehnout cukrové explozi. Sladkosti jsou prostě všude, kam oko dohlédne, a tam, kde nejsou fyzicky, jsou alespoň reklamy na různé cukrovinky. A právě proto není vůbec snadné regulovat přísun sladkostí u dětí. Obzvlášť v předvánoční čase. Aspoň já s tím tedy mám problém. Kolik sladkého dětem dovolit? Jaké sladké jim nabídnout? Jak je uchránit od přeslazených cukrovinek?

Dnes můžeme jíst tak dobře jako žádná jiná generace předtím. Je to jen otázka priorit. Válečná generace sice hladověla, ale strava, kterou jedla, byly skutečné potraviny, popř. náhražky, které ale ve své podstatě byly kvalitnější než spousta dnešních potravin. Až komunismus přinesl velkochovy s nepřirozenou potravou, antibiotika a růstové hormony pro zvířata a chemická hnojiva pro rostliny.

Porevoluční období je plné paradoxů – můžeme si vybírat skutečně kvalitní potraviny a jejich výběr je velký, současně je ale velmi snadné sklouznout k nekvalitním průmyslově zpracovaným polotovarům, které naše tělo jen zatíží. Vyvážená strava u našich potomků je přitom ještě důležitější než u dospělých, protože děti potřebují stavební hmotu k realizaci stavebního plánu zakomponovaného v DNA.

Cukr je velmi dobře stravitelná potravina s vysokým obsahem energie a absencí dalších živin. Ještě před sto lety byla roční spotřeba cukru nižší než 2,5 kg na osobu za rok. Naproti tomu v USA je v současnosti průměrná spotřeba 70 kg na osobu a rok! Přitom je prokázáno, že cukr přispívá k růstu obezity, zrychluje proces stárnutí, protože poškozuje tkáně volnými radikály, překyseluje organismus a vytváří tak vhodné prostředí pro nežádoucí viry a bakterie narušuje zubní sklovinu, což vede k tvorbě zubního kazu.

Ruku na srdce – kdo občas nezhřeší? Aneb jak to bylo u nás doma.

Nejsou to jen děti, které holdují sladkému. Často jim my, dospělí, nedáváme nejvhodnější příklad. Měla jsem období, kdy jsem jedla sladké své starší dcerce Elišce za zády. Pak jsem si ale položila otázku – co když má na sladké stejnou chuť jako já? A co když potřebuje rozumné množství sladkého k růstu?

Pamatuji si, jak jsem sama jako dítě sladké milovala. Moje máma byla ale poměrně sečtělá v tématu škodlivosti cukru. Ale přivedla ho do extrému – sladké u nás prostě nebylo. Žádné. Dodnes si pamatuju, jak jsem na chalupě na kamnech potají v kastrůlku karamelizovala cukr, abych měla něco sladkého. A když jsem dostala nějaké peníze, utratila jsem je za sladké. Myslím, že toto je protiklad mnoha rodinám, které dítěti prostě dají všechno sladké, o které si řekne.

V naší domácnosti jsme se s manželem rozhodli zvolit zlatou střední cestu – dát dětem sladkosti v rozumné míře, rozhodovat o tom, jaké sladké dítě bude jíst, v jakém množství a jak často. Naše tříletá dcerka Eliška chodí do lesní školky. Po raw koktejlu na snídani jsme proto zvolili sladkou svačinu, aby měla z čeho brát. Postupným zkoušením jsme nakonec skončili u buchty nebo rohlíku s máslem a medem. Dietologové asi nejásají, ale Eliška svačinu sní celou, uspokojí svou touhu po sladkém a přitom jsou mnohem horší pochutiny.

Odpoledne při vyzvednutí u ní propuká druhá sladká vlna – dostane sušené datle, moruše, goji nebo kešu, občas sušenku, polystyrénový chlebíček s čokoládou nebo kousek hořké čokolády. Původně jsem jí toto mlsání chtěla zatrhnout, jenže pak jsem si uvědomila, že když jsem venku, sama mám větší chuť na sladké. Zvlášť v zimě. Mám tedy pocit, že těmito sladkými svačinami jsme udělali rozumný kompromis – my dospělí určujeme výběr sladkostí, jaké bude dítě jíst, jejich množství, kvalitu i podíl cukru. Současně uznáme dětskou potřebu mlsat a přitom ji učíme baštit sladké s relativně nízkým obsahem cukru.

Má to i tu výhodu, že v obchodech děti neječí před regálem se sladkým, protože zatím ještě nepodlehly gumovým medvídkům, cucavým bonbónům, mléčným čokoládám apod. Navíc ani neznají obaly těchto nezdravých dobrot. Vím, že je od toho neuchráním na věky. A ani bych nechtěla, aby to pak nedopadlo jako se mnou. Ale zatím jsou ve věku, kdy jim stačí to, co jim nabízíme my. A neznají sladší věci. Je pravda, že mladší Stela přičichla k sladkému mnohem dřív než její starší sestra. To je ale realita. Stále však můžu ovlivnit složení jejich svačin - připravujeme chia semínka oslazená agáve sirupem, vařenou jáhlovou kaši s medem a skořicí nebo lehce doslazovaný tapiokový pudink.

Závislost na jídle je podobná jako závislost na heroinu

Závislost se dá vypěstovat na čemkoli včetně jídla. Přitom je potvrzené, že závislost na cukru je obdobná jako závislost na heroinu: obojí v mozku aktivuje chemickou látku dopamin, jež nás vybízí k uspokojení slasti. Závislost na cukru znamená, že se bez něj nemůžeme obejít. Zatímco dřív bylo sladké za odměnu, v současnosti ho děti často vyžadují po každém jídle a když svou dávku cukru nedostanou, jsou vzteklé a agresivní.

Přitom velké množství cukru poškozuje slinivku, což má za následek vznik cukrovky 2. typu. Moderní medicína tuto nemoc kompenzuje léky, což nám psychologicky uleví, protože máme pocit, že jsme kontrolovaní, ale ve skutečnosti pomalu umíráme. Přitom úpravou stravy se této cukrovky dá zbavit a nemusíme čelit souvisejícím příznakům, jako je neuropatie a následné amputace končetin (v současné době je to důvod amputací č. 1).

My ovládáme cukr, nikoli cukr nás!

Můžete pozorovat, co s dětmi sladké dělá – jestli jsou po něm v amoku a chovají se agresivně, divoce a jsou nezvladatelné, nebo zda jsou po něm klidné a zvládnutelné. Každé dítě má jinou hranici pro toleranci cukru a je dobré za tuto mez nechodit. Taky je dobré zohlednit, jaký pohyb dítě má a zda a jak často pobývá venku. V přírodě nám to rychleji spaluje a často přirozeně sáhneme po sladkém.

Co si ale určitě pohlídejte jsou cukrovinky v době hlavních jídel, natož místo hlavních jídel! Snažte se jíst společně snídaně, obědy i večeře s dětmi (i když jsou jejich jídelní návyky tristní) a svým pozitivním příkladem veďte děti k tomu, co se kdy jí. Ony jsou totiž takové malé opičky, které zopakují vše, co vidí. Nebo se dá říct, že jsou jako houby, které nasávají všechno, co se v jejich okolí děje a co jim řekneme. To platí i o sladkém – mnoho se toho dá vysvětlit, můžeme o věcech mluvit a tím vytvářet názor dětí na sladké.

A ještě jeden příklad za všechny – Eliška dlouho prahla po šunce. Chtěla ji na každou večeři. S máslem a rohlíkem. Chvilku jsem vzdorovala, potom jsem podlehla a na dvě večeře týdně jsme jí tuto večeři připravovali. Po půl roce se její potřeba této chutě nasytila a dnes si občas vzpomene, že by si šunku na večeři dala, ale rozhodně po ní nepase každý den. A to je cesta i pro sladké!

Sladký vánoční čas

Nástup zimy sebou přirozeně nese chuť na hutnější – ať už sladké či slané – pokrmy. Tato potřeba je přirozená a je i zakořeněná v tradicích – vánoční cukroví má svůj starodávný původ v pohanské tradici oslav slunovratu, kdy mělo funkci ochrannou a obřadní. Postupem času se cukroví stalo spíše slavnostní záležitostí, dobou hojnosti a oslav.

Příprava cukroví stmeluje celou rodinu v pohodlí a klidu domova, navozuje příjemnou atmosféru díky aromatickým kořením a dodává domovu nádech blížících se Vánoc. Že to neznáte? Že to nejde s radostí a bez stresu? Doporučuji vyzkoušet dva velmi jednoduché recepty na rychlé, zdravé a nepečené vánoční cukroví. Paradoxem jsme začínali a paradoxem i končíme – jsou tu recepty na cukroví bez cukru!

Kokosové křupavé kostičky

Ingredience na 15 ks:

• 100 g kakaového másla (přepuštěného)
• 80 g raw kakaového prášku
• 2 polévkové lžíce kokosového nektaru
• 100 g sušeného kokosu
• vanilka z 1 vanilkového lusku
• špetka himalájské soli

Postup:
Nejprve nechte rozpustit kakaové máslo ve vodní lázni. Poté ho smíchejte se všemi ostatními surovinami a dobře promíchejte. Rozprostřete těsto do menšího pekáčku vystlaného pečícím papírem a ozdobte strouhaným kokosem. Dejte chladit do lednice alespoň na 20 minut. Servírujte rozkrájené na kostičky.

Meruňková jádra v čokoládě

Ingredience:

• 100 g čokolády 73 %
• 1 lžička kokosového oleje
• 125 g sladkých meruňkových jader nebo mandlová jádra
• posypat solí, ovocná posypka, malinami

Postup:
Čokoládu se lžičkou kokosového oleje rozpustíme ve vodní lázni. Do rozpuštěné čokolády nasypeme meruňková nebo mandlová jádra a lžící tvoříme hrudky a klademe je na vychlazený plech pokrytý potravinovou fólií. Hrudky sypeme mořskou solí, sušenými malinami nebo ovocnou drobenkou sprinkles.

Sladké by se dětem odpírat nemělo. Přitom si ale musíme uvědomit, že výběr pamlsků a jejich množství je na nás dospělých. Děti by si měly sladkého vážit a vědět, že nepadá samo do klína. Vždyť i Mikulášovi se musí zanotovat písnička nebo recitovat básnička, aby dětem nadělil sladké! Přitom by to ale neměl být nástroj, jakým děti vydíráme (když uděláš to a to, dostaneš kokino). Relativně zdravé sladké svačiny, doma pečené sušenky a buchty z kvalitních surovin a pozitivní vztah k ovoci a zelenině zajistí, že děti nebudou tolik prahnout po extrémně sladkém průmyslově vyráběném a masově nabízeném cukrovém pozlátku.

Zdroje:

Mgr. Michaela Ptáčková (celostní výživová poradkyně)
Martina Greenberg, DiS. (diplomovaná nutriční terapeutka)
MUDr. Ludmila Eleková, Meduňka 9/2016