Dopady GMO na člověka, zvířata a životní prostředí

Geneticky modifikované organismy (GMO) jsou bezpochyby v oblasti zdravého životního stylu jedním z nejkontroverznějších témat uplynulých let. Genetické modifikace organismů se využívají již několik desítek let - od výběru nejvhodnějších druhů pro chov zvířat až po opylování rostlin. Díky genetické modifikaci dennodenně potkáváme moderní plemena psů, jíme košťálovou zeleninu a rozmanité tvary rajčat a zcela automaticky využíváme další vysoce prospěšné produkty, které do našeho světa díky GMO přibyly .

Co to je GMO?

Hlavní rozdíl mezi přirozeným – a tedy i pomalejším - procesem vývoje rostlin a genetickou modifikací spočívá v tom, že uměle pozměněná alternativa je rychlejší, produktivnější a pracuje s celou genetickou výbavou druhů, které se vzájemně nekříží.

Naproti tomu přirozené organismy se snáze přizpůsobují prostředí, zachovávají se jen ta nejlepší semena - nevhodná nepřežijí. GMO se zabývá i variacemi genů, které již v přírodě existovaly nebo vznikly na základě přirozené různorodosti. Přínosy genetické modifikace není možné potvrdit v krátkém časovém intervalu – teprve čas ukáže, jaké změny na planetě způsobily. Již nyní však můžeme poukázat na negativa, která z lidského zásahu do genů vyplývají.

Kontaminace

Pyly a semena jsou přenášena větrem, hmyzem a dalšími živočichy. Rozšiřování geneticky modifikovaných rostlin potlačuje různé variace osiv, jež člověk používal po staletí.

Superplevel

Geneticky modifikované organismy nejen že kontaminují původní plodiny, ale také mohou přenést geny do druhově příbuzných rostlin, které nejsou používány v potravinářském průmyslu a napomoci tak vzniku plevelů, které jsou odolné vůči herbicidům.

Alergie

Nově vzniklé geneticky upravené organismy s sebou přinášejí riziko potenciálních alergií. Nová genetická výbava vytváří bílkoviny, které jsou ve většině případů pro lidské tělo neznámé. Z tohoto důvodu se zvyšuje pravděpodobnost výskytu autoimunitních onemocnění.

Toxiny

Mnoho rostlin, dokonce i ty, které používáme jako součást našeho jídelníčku, produkují toxiny, které jsou neškodné jak pro hmyz a zvířata, tak dokonce i pro člověka. V rostlinách, které člověk konzumuje, se tyto toxiny vyskytují v malém množství, se kterým si lidské tělo dokáže poradit.

Uměle změněné geny rostlin mohou tento poměr změnit nebo dokonce vytvořit novou sloučeninu, se kterou se dosud žádné živé organismy nesetkaly. 

Pesticidy

K tomu, aby GMO rostliny přinesly kýženou sklizeň a nebyly napadeny nežádoucím plevelem, je třeba je - v porovnání s přirozeně se vyskytujícími rostlinami - výrazně více hnojit pesticidy a herbicidy. Toto opatření vede ke zvýšenému výskytu herbicidů a pesticidů v potravinách.

Lidské tělo je připraveno vyrovnat se s malým množstvím toxinů, ale dlouhodobé působení těchto jedovatých látek může vést k nepředvídatelným vedlejším účinkům. Pesticidy a herbicidy jsou odjakživa spojovány s neplodností, rakovinou, snižováním plodnosti, hormonální nestabilitou, poškozením vývoje mozku a mnoha dalšími zdravotními problémy.

Výživa

Geneticky modifikované organismy mají potenciál nasytit obyvatele rozvojových zemí a celosvětově snížit ceny potravin. Dále lidem umožňují, aby se namísto zajišťování základních životních potřeb - např. potravy - věnovaly vzdělání, vědě a technice.

Bohužel se geneticky modifikované potraviny místo toho používají ke zvyšování cen a profitu, k tlaku kupovat doplňkové produkty a k vytlačování konkurence.

Geneticky pozměněné organismy nejsou navrženy tak, aby obsahovaly více živin, měly lepší chuť či lépe vypadaly. Jsou koncipovány pro prodej herbicidů.

Nově vzniklý gen může mít neznámé účinky na nutriční hodnotu plodiny a mimo jiné pesticidy zabíjejí mikroorganismy žijící v půdě, které jsou rostlinám prospěšné při absorpci živin z půdy.

Odolnost

Mimo plevele je v souvislosti s GMO nutné také zmínit výskyt virových onemocnění zapříčiněných jak hmyzem, tak bakteriemi. Rostliny hnojené pesticidy a herbicidy napomáhají rychlejšímu evolučnímu procesu škůdců, kteří se rychleji stávají odolnými vůči těmto hnojivům.

Tímto se zde zvyšuje pravděpodobnost přenosu genů odolných vůči užívání antibiotik či produkujících toxiny na bakterie v lidském zažívacím traktu. Případy transformace lidskému organismu prospěšných střevních bakterií na „malá monstra“ jsou sice vzácné, ale teoreticky možné.

Korupce

V oblasti geneticky modifikovaných organismů se točí velké množství peněz, což zapříčiňuje růst korupce. Přísun peněz je zajištěn díky spotřebitelům potravin a léčiv. Dále velkou roli hraje vláda a zemědělci, kteří každoročně nakupují osivo a pesticidy.

Firmy zabývající se biotechnologiemi utrácejí obrovské množství peněz proto, aby získaly potřebnou certifikaci pro své produkty. Tato „záruka kvality“ se poté promítne na cenách výrobků.

Kvalita a nezávadnost jednotlivých výrobků je kontrolována Ústředním kontrolním a zkušebním ústavem zemědělským (ÚKZÚZ). Firmy jsou velmi odhodlané, takže nemají zábrany v žalování jak jednotlivých zemědělců, tak i státních orgánů.

Věda potřebuje čas

Kouření bylo kdysi považováno za zdravé a prospěšné pro naše hrdlo a plíce. Nepomýšlelo se na nežádoucí účinky Agentu Orange (kódové označení pro směs dvou herbicidů používané armádou USA) a DDT (Dichlordifenyltrichlorethan) působící jak na zvířata, tak na člověka. Lidé zpovzdáli přihlíželi testování atomové boby, jelikož jim bylo řečeno, že v takové vzdálenosti jim nehrozí žádné nebezpečí.

GMO se používají poměrně krátkou dobu. Žádný z vědců nemůže s jistotou potvrdit, že jsou nezávadné. Bohužel nemáme čas potřebný k tomu, abychom podrobně prozkoumali, jak nás tento vynález moderní doby ovlivní a zda se jeho následné dopady objeví v nadcházejících letech.

Žádný vzestup se nekoná

Domníváte se, že GMO zvýší výnos a nasytí svět? Není tomu tak. Modifikované rostliny mají stejnou nebo dokonce menší úrodu než přirozeně pěstované plodiny.

S tímto tématem je neodmyslitelně spojená problematika implementování genů při tvorbě nově vzniklých sloučenin. Na produkci těchto chemických látek je zapotřebí energie rostliny. Pokud rostlina směřuje svou energii do tvorby pesticidů, nezbývá jí dostatek energie pro tvorbu plodů, které člověk následně konzumuje.

Zdrcující důkazy

Společnosti zabývající se biotechnologiemi vlastní certifikáty a duševní vlastnictví, které by si rády udržely a uchránily je jak před veřejností, tak i před nezávislou vědeckou komunitou. Neetické je používání práv na ochranu patentů a obchodního tajemství jako ochrany proti nežádoucím výzkumům a vědeckým studiím.

Společnosti mohou odmítnout a v mnoha případech také odmítají nezávislým vědcům přístup k provádění testů na osivech. Dokonce mohou uplatnit svá práva a zastavit publikování studií, jejichž výsledky neodpovídají představám společnosti.

Nevyzkoušené 

GMO produkty nepodléhají příliš vysokému testovacímu standartu. Nedají se zahrnout mezi léčiva, která musí být testována v několika procesech, nejsou to ani jednoduché chemické sloučeniny, které by se měly užívat v určitém množství.

Patří mezi potraviny, a tudíž se vyhýbají přísným testovacím procesům, které by měly absolvovat. Před tím než jsou vysety na polích, jsou geneticky pozměněné potraviny testovány na lidech.

Tyto testy odpovídají nejasným standardům, které by se daly označit za „v podstatě rovné”. Jedná se o přirovnání GMO k originálním přirozeně pěstovaným rostlinám. Menší rozdíly jsou přehlíženy, aniž by kdokoli byl schopen říci, jaký vliv na nás budou tyto malé rozdíly v budoucnu mít.

Pokles druhové různorodosti

Ačkoliv velké biotechnologické společnosti působící v zemědělství již před několika lety odstranily velké množství druhové různorodosti, je stále možné nalézt původní druhy osiv. GMO potraviny vytváří druhou, výraznější vlnu, která má za důsledek zánik druhové diversity.

Jelikož jsou semena geneticky modifikovaných rostlin certifikovaná, není žádný důvod pro zastavení jejich používání. Zemědělci tudíž kupují tutéž rostlinu znovu a znovu. Nepotřebují si uchovávat semena rostlin z předešlého výsevu či šlechtit zajímavé chutě, barvy nebo druhy plodin.

Geneticky modifikované rostliny mají sklony k převyšování veškerých ostatních plodin svého druhu. Jakmile je gen součástí plodiny, je zahrnuta mezi ostatní GMO rostliny a její semena se stávají majetkem biotechnologických společností. Druhová různorodost každé geneticky upravené rostliny se po procesu genetické modifikace drasticky snížila.

Druhotní škůdci 

Mnoho pesticidů je určených k hubení pouze jednoho určitého druhu škůdce. Ale příroda nesympatizuje s jednotností - jakmile je jeden druh hmyzu zničen, je nahrazen druhem jiným.

Čím více genetických modifikací na obranu proti škůdcům vyprodukujeme, tím více se objeví sekundárních škůdců, na něž budeme muset opět vyrábět nové pesticidy. A tak stále dokola.

Bezohledná taktika

Kdysi jsem chtěl být biochemikem a pořád biologii miluji stejně jako nápad skrývající se za mnohými biotechnologickými pokroky. Myslím si, že by bylo úžasné vytvořit potraviny, které by eliminovaly hlad, nasytily svět, zachránily tisíce dětí v zemích zasažených válkou, suchem, hladomorem a nemocemi.

Mrzí mě, že společnosti, ve kterých bych byl zaměstnaný (pokud bych se pro kariéru biochemika rozhodnul), bezohledně a bezcitně vyžívají inovace, které jsme v genetice udělali.

Nenávidím případy, kdy jsou farmáři žalováni za přechovávání osiv. Jsem šokován tím, že lidé, jejichž pole byla „zamořená“ opylenými rostlinami pomocí větru nebo hmyzu, podávají žaloby pro krádež nebo porušení patentovaných norem. Jsem touto hamižností znechucen.

Tyto taktiky nesvědčí o tom nejlepším, co může lidstvo nabídnout. Proto budu pokračovat a vyhýbat se produktům distribuovaných těmito společnostmi.

Autor: Charlie Pulsipher je nadšenec do zdravého životního stylu, fitness a spisovatel. Posunul své vzdělání z biochemie na literaturu ve snaze vyhnout se matematice a vědě, ale nikdy nepřestal milovat vědecký svět.

Zdroj: Sunwarrior